Koncem října minulého roku jsme psali o tom, jak jsme se po třech letech vrátili do Budvaru, abychom se svým dílem podíleli na dokončení investičního plánu „Strategie rozvoje národního podniku Budějovický Budvar“.
Tehdy jsme se mohli pochlubit dokončením ne tak docela všední stropní desky. Říkalo se jí ementálová. To proto, že připomínala stejnojmenný sýr. Děr v ementálovém stropě bylo šestnáct a byly určeny pro uložení cylindrokónických tanků sloužících ke kvašení piva. Jen pro zajímavost, hmotnost takového tanku, jehož kónusová část po usazení pronikla skrze „díru“ tak, aby byl tank napojen na stáčecí technologii pivovaru, činí bez náplně kolem 18 tun.
Práci jsme zvládli v termínu, byť to nebylo vůbec snadné. Museli jsme pracovat velmi rychle, protože když jsme stavbu zahájili v polovině srpna, věděli jsme, že první tank má být na své místo usazen již 7. listopadu. Ke všemu jsme museli ještě vyřešit předchozí etapou chybně vysazenou startovací armaturu čtyř párů nosných sloupů.
Ale postupovali jsme podle plánu. Tím jsme mohli již v polovině září betonovat nejprve všech 64 kruhových sloupů a průměru 450 mm a na začátku října oněmi sloupy podepřenou ementálovou stropní desku o síle 500 mm. Tím jsme získali čas k tomu, aby beton nosných konstrukcí dostatečně vyzrál. Ono zrání jsme nesledovali se složenýma rukama. Pustili jsme se do osazování ocelových kotevních desek s předepsanou přesností +/- 1 mm pro jeden tank a +/- 10 mm pro celou stavbu.
Vlivem různých okolností se ovšem usazování tanků pozdrželo, a tak jsme mohli ještě před touto operací dopředu připravit parotěsnou vrstvu střešního pláště a po odstranění bednění stropu včetně podpůrné konstrukce jsme v technologickém podsvětí mohli pokračovat na skladbě podlahy.
Dodávky tanků se ale dál vlekly. První konvoj s nimi po trase bavorský Pasov – České Budějovice dorazil až 08. prosince. Ale i když po týdnu bylo na místě všech 16 tanků, nešlo dál vše podle plánu. Ještě jsme museli počkat na dokonalé provaření límce tanků ke kotevním deskám, tedy až do 22. prosince. To nám už bylo jasné, že není v silách stihnout střešní souvrství do konce roku. Přistoupili jsme tedy ke krizovému řešení provizorně zatěsnit kolem tanků, aby nám do spodní stavby neteklo. Mezi svátky jsme činnost omezili na řízené temperování, aby zrály a vysychaly betony pod dlažbu, demontáž provizorního sendvičového opláštění mezi CKT III. a CKT IV. a malířské práce.
V novém roce jsme pak pokračovali v dláždění a obkladech technologického podsvětí. Zde jsme v mírném předstihu mohli předat pracoviště technologům. Na střeše nám ale až do poloviny února nezbylo než čekat na stabilní příznivé počasí, což nám nezaviněně činí ohromné potíže se splněním termínu pro nástup technologů na nadstřešní část. S tím si ale poradíme a jsme moc rádi, že když už jsme byli u realizace tohoto projektu na jeho začátku, jsme i u jeho dokončení. A kdo ví, třeba až někdy Budvar zahájí další rozvoj podniku, budeme zase při tom!
Odborný text připravil: Petr Vrána
